Láska na první pohled
Prosinec 2010
Když jsem před více než pěti lety přišla o již druhého jorkšíra a uvažovala jsem o novém psíku, neměla jsem o nějakém podengovi ani ponětí,natož že mně takhle vezme za srdíčko,jen jsem věděla,že jorkšír určo nee a ani žádné jiné chlupaté plemeno.Úplnou náhodou se mi dostal do rukou časopis „Pes přítel člověka“ nebo tak nějak,ve kterém byl inzerát na první vrh v čechách s fotečkou maminky mého nynějšího a prvního podengáčka a bylo jasno,to je on!!!
Jenže jsem neměla tak úplně vyhráno,štěňátka ještě nebyla na světě a nevědělo se tudíž kolik a co to bude a paní chovatelka z velké opatrnosti (dnes se jí už ani za mák nedivím) dělala velkou lustraci zájemců a já se jí zřejmě moc nelíbila neboť jako toho času žijící v Praze a tak strááášně daleko na kontrolu,se mi v době,kdy už měli být na světě,vůbec neozývala . 
Jenže já se nevzdávám jen tak,znova jsem volala a byla zvědavá a úporná chtíc je vidět. No,paní chovatelka tedy souhlasila,že ať se přijedu zcela nezávazně podívat (cca250km), moc jí to nezdálo a asi zřejmě doufala že mi po tvrzení,že to v dospělosti vypadá tak trochu jako voříšek odradí,ale to pěkně spletla! První pohled byl jasný!!!
Maminka mně uchvátila svou přítulností,milostí a přátelskou povahou a vůbec mi nepřipadala jako voříšek,spíš jako lištička a tak jediný synek který byl volný (má ještě nádhernou sestřičku,ta však nebyla k mání,ale já ani za mák nelituju!!!) musel být prostě můj!!! Což nesla celkem nelibě chovatelka,tímto jí ještě zpětně velice děkuji za důvěru mi danou a snad nezklamanou. 
Dnes už se známe velice dobře a myslím že toho nelituje,že část jejího prvního odchovu je tak daleko,neboť má možnost se s ním každoročně s ním potěšit na společných turistických dovolených,které jsou společným zájmem nás obou foto ZDE a dalších nadšenců z klubu Faraonských psů. Naše výstavní úspěchy jsou také veliké a tak snad velká spokojenost po všech stránkách. Letos jsem si po velikých peripetiích dovezla fenečku z Porugalska,ze země původu,což jsem velmi toužila. Trochu jsme bojovali s poslušností a hygienou, fenečka byla dvouletá a k ničemu nevedená a tak to byl trochu oříšek,ale je šikovmá a za těch sedm měsíců udělala obrovské pokroky a je to jako by tu byla od jakživa. Na jaře bychom chtěli štěňátka,tak velmi doufám,že se zadaří! Držte palce!!! Foto ZDE
